Jak stát zhoršuje podmínky pro podnikání

Poradna

Ještě nikdy nebylo v polistopadové historii v podnikání tolik překážek, jako dnes. Kromě kontrolních hlášení, EET, omezení doby prodeje a dalších je to také vysoká byrokratická zátěž. Průměrná malá firma dle analýz Liberálního Institutu stráví 233 hodin papírováním ročně. Tento článek se zaměří podrobněji na překážky, které stát staví podnikatelům i spotřebitelům.

Jednu z nejnovějších a nejkontroverznějších překážek v podnikání představuje zavedení Elektronické evidence tržeb (EET), jejímž největším zastáncem je v ČR premiér Andrej Babiš. V důsledku schválení zákona o EET musí až na vyjímky každý obchodník posílat údaje o každé transakci na státní správu. Komunikaci s Finanční správou zajišťuje Daňový portál EET.

Kontroverzní je také spuštění soutěžní loterie Účtenkovka, kdy lidé mohou vyhrát ceny v hodnotě až 1 milion korun, když svou účtenku na stránkách Účtenkovka registrují. Tato soutěž vznikla proto, aby lidi motivovala brát si účtenky v obchodech a tímto způsobem tak obchody kontrolovat, zda skutečně dávají účtenky a evidují tržby. Mnoho politiků a osobností se proti této soutěži ohradilo a její existenci označili za návrat “práskačských” praktik z dob komunismu.

Další překážkou v podnikání je Kontrolní hlášení, které podobně jako EET nepřineslo kýžený výsledek. Namísto toho přineslo necelým půl milionům obchodníků další byrokratickou zátěž. Mnoho problémů přineslo rovněž Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé jako GDPR.

Velké debaty mezi levicí a pravicí vyvolává stále zvyšující se minimální mzda. Ta nutí podnikatele přeplácet určitou část svých zaměstnanců i přesto, že zaměstnanci ve své práci nevyprodukují tolik hodnoty za kterou jsou zaplaceni. V důsledku zvyšování minimální mzdy se nejrůznější pracovní místa ruší a dle některých ekonomů se zvyšování minimální mzdy negativně dotkne právě těch nejchudších.

Stát také určuje kdy můžou mít obchody otevřeno a kdy ne. Například jsou na státní svátky zavřené obchody s výměrem větším než 200 metrů čtvereční. Tyto zákazy bojkotovala například firma Alza, která za porušení zákazu dostala již několikrát pokutu. Další obchody zákaz obešly například tím, že si z obchodu udělali galerii a podobně.

Schválení protikuřáckého zákona zase potvrdilo, že většina lidí souhlasí s názorem, že by stát měl aktivně zasahovat do soukromého podnikání a vlastnictví. Kritici protikuřáckého zákona upozorňovali na to, že by stát měl fungovat pouze jako nestranný arbitr, který dohlíží na férová pravidla hry a neměl by aktivně do ekonomiky zasahovat. To platí i pro mnoho dalších regulací a nařízení.